Zpráva o dění v našem sboru od počátku Adventu roku 2021 do podzimu roku 2022 pro synod České misijní provincie Unitas fratrum.
Církevní rok začal adventní nedělí. Kvůli protiepidemickým opatřením se sice nekonalo tradiční rozsvěcení vánočního stromu na náměstí spojené s promluvou zástupců města, katolické farnosti a naší sestry farářky Jaluškové, jinak se nás však doznívající covidová krize již příliš nedotkla. Na jaře jsme se spolu s bratrem biskupem Friederem Waasem a bratrem Pavlem Pokorným, synodním seniorem ČCE, mohli radovat z konsekrace sestry farářky Evy Šormové na presbyterku a z ordinace bratra Matouše Jalušky na výpomocného kazatele. Rodinná bohoslužba o Dni matek byla hojně navštívena.
Na přelomu jara a léta jsme po covidové pauze obnovili tradici kulturních pořadů ve sborovém domě. Zahrála u nás folková skupina Darts, Lukáš M. Vytlačil vystoupil s komponovaným pořadem o Malém princi, ve spolupráci s katolickou farností jsme v kostele sv. Václava uspořádali koncert Ensemble Sporck, komponovaný z renesanční hudby pro flétnu a cembalo a z veršů Franceska Petrarky. Spolupráce s farářem Tomaszem Dziedzicem pro nás znamená příslib dalších ekumenických aktivit.
Sérii jsme prozatím završili vícegeneračním diskusním setkáním s názvem „Hledání dialogu. Slova, lidé, lítosti“, které probíhalo v sobotu 22. října po celý den ve spolupráci s Akademií věd České republiky. Díky finanční podpoře ze strany této instituce se odehrál i již zmíněný koncert Ensemble Sporck. Obě akce byly navštíveny nejen místními, ale také bratry a sestrami z turnovského a železnobrodského sboru. Pokračujeme v sérii setkání nad Biblí a literaturou, kterou jsme zahájili již loni. Především díky obětavosti katechumena Františka, pravidelného účastníka těchto hovorů, se nám daří zajišťovat hudební doprovod bohoslužeb i po onemocnění sestry varhanice Šmejcové.
Přes léto jsme ve spolupráci s rovenskou základní školou organizovali výuku češtiny pro ukrajinské děti nastupující do rovenské školy. Touto přípravkou prošlo zhruba dvacet žáků, kteří nyní ve škole zdárně působí a stále se k nám znají. Rovenská škola se díky své kapacitě stala spádovou pro uprchlíky a proto očekáváme, že k podobné spolupráci bude ještě mnoho příležitostí.
Na začátku července poničilo střechu sborového domu (a mnoha jiných budov v Rovensku) silné krupobití. Díky neobyčejné obětavosti bratra Aleše Jalušky je střecha zhruba opravena, ještě zřetelněji než předtím však vidíme, že bude zapotřebí pokrýt střechu úplně novou krytinou. Podnikáme přípravné práce k tomu, abychom se do tohoto velkého úkolu mohli pustit co nejdříve. Do budoucnosti kráčíme s důvěrou a prosíme o tu milost, abychom dovedli být oporou a útěchou pro naše bližní.