O Heslech

Hesla jsou každý rok jiná. Na každý den je ze starodávné mísy vylosován jeden lístek se starozákonním biblickým veršem, k němuž je přiřazen vhodný verš z Nového zákona. Lístků je celkem přes 1800, ve skutečnosti se však losuje jen z 1100 lístků, neboť lístek jednou tažený se do losovací mísy vrací až po dvou letech.

Vylosované biblické verše jsou v Heslech úmyslně uvedeny jen s malým množstvím doprovodných údajů. Často čtenář ani nepozná, který z účastníků biblického dramatu právě mluví. Tak je tomu proto, aby slovo Bible mohlo vstoupit do situace člověka, ať je jakákoli. Hesla nejsou nástrojem „křesťanského věštění“. Nedozvíme se z nich, co máme v určitý den dělat či co se stane, ale chytáme se jich jako stébla, po kterém může skanout zpráva o Boží lásce k nám. Takovým stéblem může být i slovo tvrdé či nesrozumitelné.

Bible v Heslech není v první řadě zdrojem poučení o tom, co Bůh chce a nechce, či historických informací o životě Ježíše Nazaretského, ale ve svých příbězích i v pravidlech, která tlumočí, představuje příležitost k rozhovoru. Tento rozhovor se v každé chvíli a pro každého čtenáře či čtenářku děje novým způsobem a má proměňující moc.

Proto má smysl třeba i to, aby si lidé losovali na Nový rok hesla, která je budou po zbytek roku provázet, jako se to děje v Rovensku i v mnoha dalších sborech. Taková hesla nás pak jako zvláštní opora provázejí do všeho, co v tom roce přijde, a nač se nelze předem připravit.

DOPROVODNÉ TEXTY

Zatímco dva biblické verše na každý den jsou silně spojeny s tradicí Obnovené Jednoty bratrské a jsou jedním ze základů její identity, další biblické texty v Heslech svědčí o široké spolupráci mezi církvemi, v souladu s představou Mikuláše Zinzendorfa a dalších zakladatelů.

HESLO TÝDNE (vždy od neděle do soboty) pochází z lekcionáře vydávaného Liturgickou konferencí Evangelické církve v Německu (EKD) |^info Z téhož lekcionáře pocházejí i nedělní a sváteční PERIKOPY – biblické oddíly doporučené jako podklad pro kázání, které jsou k nalezení na konci tištěné verze Hesel. HESLA MĚSÍCŮ a HESLO ROKU vybírá Ekumenická pracovní skupina pro biblické čtení (ÖAB), která sdružuje protestantské církve především z Německa, Rakouska, Švýcarska, Polska a Francie.

Historie Hesel (Obnovené) Jednoty bratrské začala podle tradice 3. května 1728 v Ochranově (Herrnhutu), v době, kdy členové Obnovené Jednoty bratrské, lidé různého původu a povah, především hledali cesty, jak spolu vydržet. Hrabě Mikuláš Ludvík Zinzendorf, na jehož statcích byl Ochranov postaven a který komunitu fakticky vedl, toho dne večer přítomným předložil krátký úryvek z nábožné písně, který měl všem sloužit jako „heslo“ (Losung) na příští den. Každý o něm měl přemýšlet – a právě toto mnohonásobné přemýšlení mělo posílit jednotu v různosti názorů i zkušeností.

V Ochranově se pak stalo zvykem každého dne ráno zvolit oddíl z Písma nebo sloku písně a rozhlásit je po domech. Roku 1731 byla Hesla poprvé vytištěna jako drobná knížečka. Předmluvu napsal Zinzendorf sám a zdůraznil v ní, že texty byly vybrány losováním, „protože nikdo z nás předem neví, co se s ním v ten který den stane“ a tedy jaký verš mu v konkrétní situaci nejvíce prospěje. Nicméně, dokud Zinzendorf žil, do výběru Hesel hojně zasahoval a sám sestavil několik ročníků zaměřených na určité téma. Výhradně na náhodném výběru stojí Hesla až od jeho smrti roku 1760.

Během let se stalo zvykem losovat Hesla převážně ze Starého zákona. Písňový úryvek doplňoval starozákonní slovo jako lidská odpověď. Vedle toho běžela v Obnovené Jednotě bratrské ještě série každodenních Naučení (Lehrtexte), jež  Zinzendorf na začátku 40. let 18. století vybral jako esenci křesťanské doktriny převážně z Nového zákona. K propojení obou sérií biblických veršů v jedné knížce došlo až roku 1860. Dnešní systém, podle kterého se nejprve ze zhruba osmnácti set starozákonních veršů vylosují Hesla na každý den v roce a pak jsou k nim podle smyslu dodány verše novozákonní, funguje od začátku 20. století.

ČESKÁ VERZE HESEL

Česky byla Hesla poprvé vydána k roku 1758 pro sbor Obnovené Jednoty bratrské v berlínském Rixdorfu. Tento sbor byl původně tvořen česky mluvícími exulanty (na rozdíl od Ochranova, kde sídlili především exulanti mluvící německy), i zde však němčina postupně převládla a vydávání zvláštní verze ztratilo smysl. Pro rodící se českou větev církve byla Hesla vydána k roku 1873 u Aloise Mareše v Roudnici nad Labem, o rok později převzal jejich vydávání Theodor (Bohdan) Böhm v Novém Městě nad Metují. Česká verze Hesel tehdy neobsahovala plné znění biblických veršů, ale jen odkazy k nim; to se změnilo až s ročníkem 1892.

K přerušení vydávání Hesel došlo od té doby jen v závěru druhé světové války, kdy byl redaktor české verze, potštejnský kazatel Karel Reichel, uvězněn nacisty. Ve druhé polovině 20. století měla Hesla nezaměnitelné obálky od Bohumila Vančury.

Řadu ročníků Hesel převedl do češtiny kazatel a básník Miroslav Matouš, zensnuvší roku 2021 ve věku nedožitých sta let. Pro ročník 2023 jeho funkci převzal Jindřich Halama. Českou verzi Hesel vydává a rediguje Petr Heřman ve svém nakladatelství Dúlos; na jeho webu lze vedle kompletních elektronických verzí Hesel od roku 1996 nalézt hojnost dalších informací. Jako další redaktoři a konzultanti se na přípravě podílejí členové všech ochranovských sborů.